Simona Hrabalová

alt=”Jak tvoříte své tělo - Simona Hrabalová”

Z jakých úhlů pohledu tvoříte realitu se svým tělem?

Z jakých úhlů pohledu tvoříte realitu se svým tělem?

 

Naše úhly pohledu tvoří naši realitu. Tohle už nějakou dobu s Access a jeho nástroji zkoumám. Z jakých úhlů pohledu tvořím svůj život a z jakých úhlů pohledu tvořím realitu se svým tělem? Fungují pro mě? Vytváří život, o který si žádám? Proč se tak vlastně na svět a na život dívám? Kde jsem to jen slyšela? Kde jsem tohle koupila?

 

Jedna z oblastí kolem které je spousta úhlů pohledu je, jak vypadá naše tělo a náš vztah k jídlu. Kde všude se v těchto oblastech soudíme? A je to laskavé k nám a našim tělům?
A já jsem dlouho v téhle oblasti neměla lehkost.

 

Od malička jsem řešila, jak vypadám, že jsem “tlustá” a že rozhodně nechci vypadat, jako moji rodiče. A i když jsem si v pubertě vytvořila tělo s “ideálními” proporcemi 90-60-90, stejně jsem nebyla spokojená a stejně jsem v hlavě měla program, že čím budu starší, tím budu “těžší”.

 

Jídlo se pro mě stalo noční můrou, protože u nás v rodině to byla “ta věc, kterou jsme měli”. Na rozdíl třeba od peněz. A přitom jsem jedla tak ráda, ale to množství, které jsem “musela” sníst, aby byli rodiče šťastní.

 

Už dlouho vím že ty oči, které soudili mé tělo, a které s ním nikdy nebyly spokojené. Nebyly moje. Jen jsem vnímala, jak to má se svým tělem má mamka a žila to stejně. Prostě z loajality… lásky?
Teď s Accessem na mě vykoukl i ten program… čím starší, tím těžší 🙂. A díky otázkám už teď vím, že to není a nikdy nebyla realita moje a mého těla. Moje tělo podle tohoto přesvědčení fungovat nepotřebuje, když to nebude dělat pro mě. Dojde ti to, až ti to dojde… Co jiného je tu možné?

 

Taky vnímám, že tím, jak si hraju s energiemi, s Barsy, tělesnými procesy, ESSE si dovoluju přijímat víc. Zkoumám, jaké soudy, závěry, očekávání mám vůči svému tělu a jsem ochotná se jich vzdát a věci měnit. Moje tělo má víc energie a jídlo už pro mě začalo fungovat jinak. Je to o ochotě ptát se těla. Tělo chceš jíst? Tělo, co chceš jíst? Dáš si toto? Nebo toto? Ještě? Nebo už dost? A být přítomná s tím, co mi odpovídá… a žádat si a volit si, že chci mít se svým tělem svou realitu. Že chci mít s jídlem svou realitu.

 

Zjišťuju, že mě baví věci ochutnávat, ale že je nepotřebuju jíst. Že nemám hlad a nutkavou potřebu sníst všechno, co je přede mnou na talíři. A že jsem ji spousty let měla. A někdy zase potřebuju jíst hodně a stejně se pak cítím po jídle lehce. A co je to kouzlo? Je to přítomnost a naslouchání tělu.

 

A někdy to chvíli trvá, ale i tak vnímám, jak se věci začnou měnit, když si to vyberu a jsem ochotná tu změnu do mého života pustit.
Vděčnost za Access a jeho nástroje.

 

Takže z jakých úhlů pohledu tvoříte realitu se svým tělem? Jaké jste převzali či koupili od druhých závěry, soudy a přesvědčení o těle a bytí s ním a v něm? A byli byste ochotni se ptát, jestli je ta realita vaše? Jestli jsou pro vás tyhle úhly pohledu přínosem? Jestli pro vás fungují? Jestli fungují pro vaše tělo? A případně je nechat jít?

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.